Znáte to? Když večer ležíte v posteli, přemýšlíte, a pak se tak nějak přistihnete, jak přemýšlíte o nějakém článku .. A ten článek je nakonec vlastně docela fajn!

Jenže? Druhý den, nikdy nic nevíte!  :/

Je asi docela fajn, vzpomenout si na plánovanou jarní očistu teď v srpnu. Každopádně něco se svým jídelníčkem bych udělat měla. Začnu tím, že dojím muffinu a dám se do psaní.

Nu, jelikož zítra jedu na svou první návštěvu jistého doktora,

Včera večer, jako bych se vrátila včase. O půl roku, možná ménně, možná klidně rok. Připadala jsem si zase jako ta malá holka, co toužila po jeho letmých dotycích, a snila o polibcích .. Ne, že bych po tomhle včera večer toužila, to nemám ani tušení. Když stál vedle mě, svoje pocity jsem nemohla pojmenovávat, ale přišla

Nikdy by mě nenapadlo, jak je strašně zajímavé, vtipné, poučné, deprimující a nostalgické číst staré články na svém blogu.

Docela se bavím, občas něco zabolí, občas se jen sarkasticky usměji.

Nevím co se stalo, ale včera jsem vyděla jeden obrázek, a od té doby mi leží v hlavě. Už před dvěma lety jsem šla ke kadeřnici s cílem nechat se obarvit na červeno, ale jelikož kadeřnice jsou nevyzpytatelné mršky, dopadlo všehno trochu jinak. Takže červené barvy jsem se nedočkala, a teď jsem se znovu dostala do stádia, kdy se mi

Každé šťastné období jednou skončí, a přijde to nešťastné.

To mi došlo už jako malé holce.

Proč je ale vždycky to nešťastné tak dlouhé, a zdánlivě

Nejsem šťastná svým způsobem. Jsem šťastná.

S Lukynem.

Jsme spolu v kuse celý červenec, a on mi tolik pomohl.

Kdysi dávno jsem si řekla, že až mě jednou políbí, napíšu to sem. Zřejmě jsem byla zase v jednom ze svých zoufalých stavů, ale něco mě nutí napsat to, podělit se. Nevybrala jsem si hned náš první polibek, protože, jak mám ve zvyku, nebyl zrovna takový, jak jsem si ho představovala. Ale byly ještě hezčí, a nikdo z vás nemá ani tušení,

Co to znamená? Že jsem najednou dostala hroznou chuť číst, ponořit se do jiného světa.

Chybělo mi to. Knížku jsem nevzala do ruky dobré dva měsíce, a teď jsem hltala jeden list za druhým, užívala si, že jsem někde jinde.

Prší a prší ..

A to máme za sebou půlku prázdnin, z toho jsem tedy aspoň já osobně půlku prochodila v mikině.

Ale což, nic s tím neudělám.