Nechat věci plavat ...

Co to znamená? Že jsem najednou dostala hroznou chuť číst, ponořit se do jiného světa.

Chybělo mi to. Knížku jsem nevzala do ruky dobré dva měsíce, a teď jsem hltala jeden list za druhým, užívala si, že jsem někde jinde.

Užívala si děj Vítězného oblouku, i když jsem stihla jen pár stránek. Konečně se mi zase vrátila ta chuť, už jsem se bála, že se to nikdy nestane. Ale jsem to pořád já, i když úplně jiná.

Snad ménně naivní, nedůvěřivá, zklamaná, zamilovaná .. Vlastně se toho tolik nezměnilo.

Poslední dobou hodně přemýšlím nad posledními třemi měsíci (možná až moc). Stalo se toho snad tolik, kolik občas ani za rok. Tolik věcí pro mě bylo nových, a dnes si bez nich nedokážu život představit. Poznala jsem do hloubky tolik lidí, a bez některých si také (někdy bohužel) nedokážu představit svou další existenci.

Měla bych přestat pořád hloubat nad svým životem, a nechat věci plavat, aspoň na chvíli.

Ne, měla bych, já to udělám.  ;)*