Tenhle týden je zkouška pro mě.

Ale už jsem to psala.

Zklamat můžeš jen ty. *

Číst si naší historii .. Z té šílené nudy jsem dojela až nakonec. Přes 16 000 zpráv ..

Občas jsem si docela početla, zasmála se, i si zabrečela ..

Nesnáším, když jsem nemocná.

Nesnáším celodení ležení v posteli, a tu šílenou nudu.

Náladu nemám na nic, a čas se šíleně vleče.

Dnes tři měsíce.

Chtěla bych ti za ně poděkovat.

Za ty tři měsíce nekončícího štěstí, lásky a zase jen štěstí ..

Chybělo mi psaní ..♥

Měla jsem potřebu vypsat se, když jsem seděla v koutě a brečela. Prostě při jakékoliv slabší chvilce.

Žiju, jsem celá.

Mám ruce, nohy, oči, ale mozek ne ..

Jsem na tom lépe, než před odjezdem.

Přes slzy nevidím.

Je to poprvé, co jsem si je tenhle týden povolila.  Poprvé, kdy se je nesnažím zadržovat.

Číst

Nemám ještě nárok na krizi, ale že včera to se mnou pěkně hrkalo .. Čekala jsem konec, že se z toho nějak vykroutíš. Jako to udělali ti dva .. Že nebudeš chtít řešit problémy, moje trapný strachování. Že ti možná beze mě bude líp. Ale místo toho, jsi mě utěšil, uklidnil, řekl mi, že se mnou chceš být .. A to jsem potřebovala slyšet.

Oprava.

Celých t ř i a d v a c e t dní ..

Zkouška, peklo, psycho ..