Nemám ještě nárok na krizi, ale že včera to se mnou pěkně hrkalo .. Čekala jsem konec, že se z toho nějak vykroutíš. Jako to udělali ti dva .. Že nebudeš chtít řešit problémy, moje trapný strachování. Že ti možná beze mě bude líp. Ale místo toho, jsi mě utěšil, uklidnil, řekl mi, že se mnou chceš být .. A to jsem potřebovala slyšet.
Je to jiné. S tebou.
Myslíš to jinak, to jsem poznala už na začátku.
Onďulo můj, ty seš všechno co mám. Ty si důvod proč žiju.
A proč jsem tak naměkko.
A proč budu ještě zbytek ledna.
Zkouška naší lásky, jak řekl táta.
To je život, jak řekla máma.
A já to vydržím.
A jestli to vydržíš i ty, snad si tebou konečně dokážu být jistá.
Po lyžáku, až se vrátím, asi teprv začne peklo, ale můj blog, přátelé, rodina .. Oni všichni mi pomůžou. ♥ *