Zase, zase ten pocit.

Že když tě okamžitě neuvidím, když si s tebou okamžitě nepromluvím.

Vybuchnu. *

Cítím tvou vůni z mého polštáře.

Rozespalá se tě snažím nahmatat vedle sebe. Ale tvoje tělo nikde necítím. Nejsi tu.

A

Patří ti první místo na mém chatu.

Ale u mě ho máš i v mém srdci. *

Vidět tě po tak dlouhé době, je jako jako šňupnout si po šíleném absťáku. Ne, že bych věděla, jaké to je. :D

Ale připadám si v tu chvíli jako feťák. Jako nejšťastnější malé dítě co dostalo svou vysněnou hračku. Když tě po tak

vysvobození ..

Byla jsem malá.

Myslela jsem si ..

Vychodím základku, udělám maturitu na střední, která mě bude bavit.

Nic, kromě pár lidí mě tu nedrží.

Ale dokážu vůbec odejít?

A můžu takhle zklamat lidi, na kterých mi záleží?

Nejradši bych se jen zchoulila do klubíčka a brečela. *

Najít tě přihlášeného na mém facebooku.

Přijít do pokoje a cítit tvou vůni.

Najít tvoje špinavé ponožky pod postelí.

Láska na první pohled je zároveň posledním pohledem rozumu.