hledat

vysvobození ..

Každá vteřina bez tebe je pro mě prázdná. Ten šťastný úsměv na mém obličeji existuje jen když jsme spolu.

A co by to teprv bylo, kdybych měla bez tebe žít úplně?

Poznala jsem díky tobě tolik věcí.

Úplnou oddanost, více než závislost, to štěstí tak velké, až z něj brečím.

Ten stesk a strach, ty chvilky, kdy šílím.

Nestačí mi psát si, chci s tebou mluvit, mít tě naproti sobě, slyšet tón tvého hlasu, vidět tvůj výraz. Moci tě kdykoliv obejmout nebo políbit. Kdykoliv tě provokovat, říkat ti všechno hned. Říkat ti každou pitomost, jako když jsme spolu. Prokecat celé dny a komentovat blbosti.

Prát se s tebou a nikdy nevyhrát, chodit na procházky, kouřit z okna, poslouchat písničky. Cítit jak si na mě pokládáš hlavu, jak mě líbáš do vlasů, jak se ke mě nakláníš, abys mi dal pusu. Jak tvoje ruka hledá mou.

Mít jen to vědomí, že tvé kroky míří přímo za mnou.

Ale já počkám, vždycky si na to všechno počkám. A vždycky se dočkám.

A čekala bych, i celý život, kdybych musela. *