psycháč: Prosimtě, nebouchej
Nedokážu si ten pocit představit...nevidět ho 10 dní.
Jen tak, rpstě se zabouchnout dveře a život ti odjíždí. Strašný.
Co se týče tvého odchodu...blíží se konec prvnáku...vydrže do konce...pak uvidíš. n ni?
zmojihlavy: Ten pocit když ho pouštít za ruku, když ucítíš poslední polibek, když odchází, ty se otáčíš, tečou ti slzy a přesně víš, co tě čeká těch příštích deset dní. Jenom stesk, bezmoc, touha ... Je šílenost opouštět ho na tak dlouho. Tohle loučení mě vždycky tak vysaje.