Říkám to, co jsem celý život odmítala. Tedy aspoň tu část, kdy jsem věděla, o čem je řeč..:D

Asi poslouchám rap.

Jo, kdyby jste mě znali, vypadali byste

Tak dobře, ta krize je asi vážně pryč. Nějak mě to sem táhne, prostě to zapnout a začít psát. Docela mi to chybělo. Nemám ráda podobná zjištění, že bez něčeho nemůžu žít ..

Dostávám se k tématu, o kterém jsem psát nechtěla.

Dnes jsem vystřídala snad všechny nálady, jež existují. I ty, které ještě nikdo nepojmenoval.

Jestli je pryč moje krize?

Tak to nevím, jen

Mám ráda změny, ale .. stěhování? Asi nemám ráda změny.

Nikdy bych nevěřila, jak mi může jedno místo tolik přirůst k srdci.

Čtyři

Tak nějak teď není vůbec chuť psát. A to by možná i bylo o čem.

Nápad pro článek se mi vykouřil z hlavy už před pár dny.

Takže

Moje nejšílenější představy posledních měsíců se najednou stávají samozřejmými .. Uskutečnitelnými.

Chtěla jsem konečně napsat vysněný normální článek, ale zase se dostávám jenom k tomu, jak jsem šťastná.

Je to tak prazvláštní pocit, přejíždět svými prsty po vyrytém nápisu : ,,1945 válka konec'' ..

Kdo ví, jaký člověk ten nápis vyryl? Dělník, mladík v euforii z konce války? V očekávání něčeho nového, svobodného .. ? (Stranou ponechám to,

♥MILUJU VŠECHNY A VŠECHNO! ♥

Don't wory, be stupid.

Hloupá mikina od větnamců, kterou mám asi přes rok. Nikdy ji nenosím, ale zrovna teď jsem ji vyndala ze dna skříně, neboť se docela žalostně hodí k mé nynější situaci(přiznávám, bylo to i z

Kašli na ostatní, a dělej, co tě činí šťastným!

Moje motto pro dalších několik dnů, týdnů, měsíců, hodin, let ..?