Dostanu svou dávku už zítra ..

Jsem závislák.

Neodkážu si představit jedinou sekundu svého života bez tebe.

Dřívě jsme řešily kdy, a jak přijedu dlouho dopředu.

Teď už o tom nepadne ani slovo.

Proč?

Nevím, ČÍM to je, ale přijedu sem, a všechno na mě spadne. Nevím, co je to VŠECHNO, ale ničí mě to. Nevím, PROČ se to děje.

Musím se soustředit jen

Za týden budu touhle dobou s tebou.

PS: Miluji svojí postel! *

Miluju ..

tvůj úsměv

tvé oči

naše

* Občas to nejde dusit už ani o matematice. Sedím tady a hledám pomoc u mobilu. U jeho tlačítek. Strašně mi chybíš. Moc bych tě potřebovala vedle sebe. Vím, že by mi bylo hned líp. *

Mami, ty víš že tě miluju.

A já vím, že to je poslední dobou všechno těžké.

Jsi nejlepší máma na světě, nemohla jsem si nikdy přát lepší.

Je tak těžké pustit se tě a odejít.

Čím dál tím těžší.

To, co se děje mezi námi, se stává nepopsatelným. Stejně jako

Ten pocit, že tohle nebylo správné rozhodnutí.

Mám v povaze někdy se rozhodovat tak dlouho a důkladně, až to rozhodnutí nestojí za nic.

Kolik hodin bych dokázala rozplývat se nad tvými fotkami? Co chvíli vzdychnout a utřít slinu?

Možná to bude moje nová zábava tady. *