nápad zamítnut ..

Ten pocit, že tohle nebylo správné rozhodnutí.

Mám v povaze někdy se rozhodovat tak dlouho a důkladně, až to rozhodnutí nestojí za nic.

A to jsem zřejmě udělala i tenkrát. Zhruba před rokem.

Tahle škola, tihle lidé ... Mi prostě nesedí.

Opravdové přátele mám doma, nebo u něj.

Tady nemám nic. Ani jeden důvod k návratu.

Ale copak s tím můžu něco udělat? Snad přestoupit?

Myšlenka, která se mi už docela dlouho honí hlavou, ale jen poslední dobou nad ní opravdu přemýšlím.

Ovšem nikdy to přemýšlení netrvá dlouho.

Pokaždé to hned zamítnu.

Tohle prostě nemůžu udělat nikomu.

Prostě nemůžu. *