Co mám dělat?
Jak mám jít dál?
Co když jí vážně miluje?
Ale já mu to věřila! On to říkal tak zmučeným a smutným tónem. S takovým jiskřením v očích.
Co je vlastně tou překážkou?
Žádná není, ale stejně spolu nejsme.
Pochybuji, že to s NÍ myslí vážně. Nikdy to s žádnou nemyslel vážně. NIKDY.
Ale nedivila bych se, kdyby to teď vážně myslel.
Zrovna teď, když jsem se zamilovala. A jesli přijdu na to, že ano ...
Tak budu ... Co budu dělat?
Asi jsem neměla dívat na Stmívání.
Sama si to všechno přitěžuji. Sama si to dělám ještě bolestnějším. Ještě nezvladatelnějším.
On asi neví, jak jsem citlivá, a jak mě dokáže srazit maličkost. Na dno.
RE: ptáče neschopné letu | chloe* | 17. 04. 2011 - 18:09 |