Absolvovala jsem další krásnou procházku, která mi hezky pročistila hlavu.
Ale jen jsem došla domů, všechno bylo zase zpátky.
Jít okolo jeho domu je jako jít před tisíci očima.
Nikdy nevíte, jestli se nedívá z okna. A tak jsem se snažila dělat všelijaké "sexy" pohyby, smát se, a hlavně se nedívat tím směrem.
Dvakrát jsem se podívala, tak jako náhodou, nezaujatě.
Je krásně. Jak zapršelo, všechno kvete.
Přemýšlela jsem, že prvního května by mi mohl dát aspoň tu pusu ne? Pod nějakou hezkou třešničkou. Je to přeci jenom v jeho zájmu. Tedy, jemu už je to asi jedno.
Není lehké, poslouchat všude okolo, jak o vás stojí, a jak se mu líbíte. Tedy, je to rozhodně dost milé, hezké a lichotivé. Jenže potom, když se s ním setkáte, a ani přinejmenším vám to tak nepřipadá, je to divný pocit. TO je na tom težké. Dělat si pořád dokola naděje, které on sám bortí.
PRÝ se mi koukal na zadek! Chudák, možná proto se na nic neodvážil. Nejsem tedy ze svého pozadí tak zhrozená, ale nedokážu se sama objektivně posoudit.
Dost řečí o mém pozadí.
Jdu si odlkakovat nehty.
Mějte se! *
