Stejně ho sakra miluju!

Konečně trochu času..

Včera jsem bohužel nestíhala.

No, jak bych začala?

Nálada se mi zlepšuje. Ale není pod kontrolou.

Dozvěděla jsem se, že jsem JÍ viděla! Jeho holku! A ani jsem o tom nevěděla! Jela na kole. No to kdybych věděla, kdo to je... Ale ne, to bych neudělala, zničit jí tak krásné... KOLO..!

A jen tak, mezi řečí, bych ráda prohodila, že s nimi asi půjdu znovu ven!

Půjdu s nimi ven!

Totiž, abych vám to vysvětlila..

V tu neděli, kdy jsem měla zase jednou záchvaty smíchu, a když jsem ho s ní neskutečně moc probrala, mi došlo, že bych neměla nic vzdávat. Nalila mi do žil tolik optimismu (nevím, zdali bych to měla přirovnávat k naivitě, ale zřejmě jo, když to pořád ještě nevzdávám), že věřím ve vše. 

A to byl jenom smích..

♥ Jestli mě miluje, tak prostě spolu budeme! ♥

Omlouvám se, že moje nálady jsou teď tak proměnlivé, musím být otravná.

Ale je to tak!

JÁ ho totiž miluju!

Kdyby byla kluk, a chodili jsme spolu, věděla bych, že spolu strávíme zbytek života. Ale protože je to ona, vím že jsme kamarádky na celý život. Bude tu za 5, 10, 20, 50 let, a věcem které řešíme teď se budeme od srdce smát..