Kotoran

Vyšla jsem z hloučku lidí a uviděla jí. V tu chvíli mi už bylo všechno jasné. Divila jsem se, kde jsou slzy, ale byla jsem silná. Musela jsem sice odejít na WC a chvilku dýchat zhluboka a vyrovnaně. Potom jsem vyšla a sedla si. Vedle nich. Slušelo mu to. Ale radši jsem se moc nedívala. Ostatní na mě poznali, že se něco děje, ale já jsem zatloukala. Bylo mi na nic, ale naštěstí tam byla parta kamarádů k nezaplacení, kteří mě dlouho smutnit nenechali. Miluju je, jenom díky nim jsem si to užila i přes to.