Tak konečně čas zase sednout, a něco jen tak napsat. Slíbila jsem si, že tentokrát nebude pauza delší, než týden. Chtěla jsem tohle udělat mnohem dřív, bohužel škola a celkově pořád nějaký povinnosti mi to nedovolily. Často teď vzpomínám na základku a brečím, jak mi tam bylo krásně. Teď mi přijde, že většinu života trávím ve škole (ale co já si můžu stěžovat, viď Leni :D)..
Je tu zase období, kdy to v naší třídě vypadá spíš jako v čekárně u doktora, kdy si všichni navzájem půjčují kapesníčky, a učitelé zuří, protože jejich výklad je celou hodinu přerušován kašláním a smrkáním. Ačkoliv to nezní moc lákavě, já mám tuhle dobu ráda. Začíná podzim, občas poprchává a listí se začíná krásně zabarvovat. Pro někoho moc pochmurné, pro mě po parném létu ideální počasí. I když mám většinou podzim spojený s depkama (jo, i přesto je to moje nejoblíbenější období v roce), letos jsem na tom psychicky dobře. Cítím se teď ve třídě hrozně fajn, i když jsem ve třeťáku, s touhle třídou to táhnu teprv druhý rok, ale cítím, že jsem už zapadla. A jsem za to vážně moc ráda. Dokonce mě to tam i baví. Zkrátka jsem si vybrala dobře, a jsem hrozně ráda, že celý ten přestup fakticky stál za to. :)
Vím, že tohle všechno jsou zase strašný bláboly, ale mám ještě na srdci jednu věc. Minulý týden mě přepadlo hrozné nutkání, něco změnit. Občas se mi tohle stává, jelikož jsem člověk, který nerad žije ve stereotypu. Někdy to končí jen přestěhováním pokoje, tentokrát jsem se ale zaměřila přímo na sebe. Konkrétně na svoje chudinky zničený vlasy. Vím, že naposled tady byla fotka s poppy red, která byla úžasná, nevím, jestli jsem zmiňovala, že to byla polopermanentní barva, tudíž by byla do 14cti dní pryč. Kdybych já káča si neplácla na vlasy první barvu co mě napadla. Po celém životě se svou špinavou blond jsem samozřejmě sáhla po tmavé, abych si to taky zkusila. Opět jak se dalo čekat, mě tohle poblouznění přestalo asi po půl roce bavit, a chtěla jsem zpět svoje vlasy. Je to už rok, co jsem se k nim začala znovu prokousávat, a teď můžu říct, že se mi to už skoro podařilo. Ovšem vlasy už nejsou ve stavu, jako dřív, proto jsem se rozhodla jít z délky pod prsa hezky nad ramena. :) Spousta lidí se diví, jak to můžu udělat, ale já se tak šíleně těším, až si odpočinu :) Pokusím se sem potom dát nějakou fotku. No a myslím, že pro dnešek by toho bylo až dost.. *
