Podívala jsem se na Sex ve městě a uvědomila si, jak moc mi chybí ty chvilky s nimi. Sejít se někde, jen my čtyři pohromadě. Klidně ve školní jídelně, v McDonaldu, nebo v MHD ... Kdekoliv, ale být to prostě my čtyři, sedící a drbající u jednoho stolu o nesmyslech, o klukách, o tom, co má kdo na sobě a o všem, co jsme kdy prostě řešily.
Je to už tak dlouho, a stále mi nepřestaly chybět. Ani o trošičku míň. Pořád stejně.
Právě ony tři jsou jediný důvod, proč někdy lituju. Důvod, proč někdy říkám, že mi to chybí. *