Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Takže, čím začít. Je toho zase tolik, a já budu muset všechno opět zkrátit na maximum.
Jelikož prázdniny jsou u konce, začnu asi tím.
Skoro se mi ani nechce uvěřit, že jsem z dvou měsíců prázdnin trávila pouze deset dní bez něj. Na to, jak moc jsem se bála, že nebude čas.. Jenže tohle všechno zase skončí. Už se nebudu probouzet vedle něj. Budu zase sedět u počítače a čekat, až jeho kolečko zezelená. Z celého týdne bude opět pátek jediný zajímavý den. Bude zpátky stesk a touha po společném čase. A já nemám ani tušení, jak zvládnu vrátit se do starých kolejí.
A napadá mě další věc, v souvislosti se starými kolejemi.
Ono totiž vlastně nic nebude tak, jako dřív.
Nebudu muset obejít celý dům, a půlku ho zabalit. Nebudu cítit svírání žaludku. A nikdy už neuvidím ty žlutobílé zdi. Už se nikdy nevrátím na intr. Už se nikdy nevrátím do té třídy falešných lidí. Ale nadruhou stranu, už nikdy si nebudem psát smsky o hodině s NÍ. Už nikdy spolu nepůjdeme na nákupy po škole. Ale to k tomu patří.
A teď už se pomalu dostávám ke včerejšku. Předpokládám, že dost lidí už zapomnělo, ale včera se konal jeden z nejdůležitějších testů v mém životě. Půjdu do druháku, nebo ne?
Celou cestu tam, jsem v hlavě vymýšlela článek. Abych se nemusela moc soustředit na stahování žaludku a píchání u srdce. Škoda, že jsem u sebe neměla papír a tužku, protože jedině v tu chvíli by každý pochopil, jak jsem se cítila.
Věděla jsem, kolik lidí do mě vkládá své naděje. Že rodiče ani nepřemýšlí nad tím, že to zkazím. On sám mi pořád opakoval, že to dám, že mi věří, že jsem chytrá.
Ten tlak, co šel na mě z okolí, ale nejvíc z mého nitra byl zničující.
Ten pocit, když jsem už dál nemohla přečíst ani řádek, když jsem věděla, že můj mozek si nezapamatuje už ani slovo. Ale musela jsem se učit dál. Nesměla jsem to vzdát. A ten pocit uspokojení, když jsem splnila vše, co jsem měla.
Nebudu vás už dál napínat, možná vám stačí říct jen to, že nejvíce mě zahřálo jeho objetí a slova "Ty seš šikulka, že jsi to udělala."
PS: Tyhle prázdniny byly ty nejlepší. A postup do druháku velkou motivací k učení. *