Tak jedna historka...

13. únor 2011 | 15.39 |
blog › 
vše › 
Tak jedna historka...

Jdu teda něco napsat..;) Ten kdosi, co mi okomentoval ten hroznej, slabomyslnej článek předtim, mě k tomu donutil..:)


Nedávno jsem tu četla nějaký blog, byl tam článek o tom, že se jeho pisateli zdálo, jako kdyby se zastavil čas.. Bylo to ve středu myslím, protože ve čtvrtek jsme měli tělocvik a hráli jsme voleybal. Já a tělocvik, to je něco jako oheň a voda, upír a vlkodlak, horko a mráz... No prostě asi vám došlo, že jsem tak trochu dřevo.. No a jak jsme tak hráli ten voley, tak učitelka vymyslela, že místo podání vždycky někdo nahraje tomu v prostřed u sítě a ten rozehraje hru. Modlila jsem se z hloubi duše, z celého srdce, aby zazvonilo, než se dostanu do prostřed. Ale bylo mi to k ničemu. Stála jsem tam, a kupodivu mi to docela šlo. Úča konečně poručila, ať se otočíme a já ze svého fleku doslova utíkala.. Ale pak na mě přišla taková nostalgie, melancholie. No zkrátka jsem si vzpoměla na NĚJ a přestala jsem vnímat svět okolo sebe. Takže pokaždé, když na mě letěl míč, byla jsem mimo a všimla si toho až když ležel na zemi vedle mě a všichni mě tak jako "kárali" těmi jejich pohledy, co si to dovoluju, takhle jim to kazit. Měla jsem chuť poslat je tam rovnou, ale byla jsem zticha a dál na NĚJ vzpomínala... Pak nastalo peklo. Opět jsem se dostala do prostřed, ale vůbec mi to nešlo tak jako před tím. Skoro žádný míč jsem nebyla schopná nějak normálně odpinknout. Prostě to nešlo, byla jsem úplně mimo. Jenže to nikdo samozřejmě nechápal, protože oni a melancholie? Ne. Ty idioti nikdy neobklopila mlha, přes kterou neslyšeli a neviděli. Konečně mě učitelka odvelela o dům dál, zřejmě už se na to taky nemohla koukat. V tu chvíli jsem tam tak stála a podívala se na hodiny. "No co to je?!" Zvolala jsem ve svojí hlavě. Ručička se vůbec nepohla a to jsem se na ní dívala ještě před mým "vystoupením"..! Samozřejmě mi pak došlo, že hodiny nefakčí, ale stejně to utíkalo šíleně pomalu, snad jako nikdy. Ale dočkala jsem se! Svého vymodleného zvonění a "upřímně" se těším na další čtvrtek...*

PS: přistihla jsem se, že čím dál častěji stahuju nějaké romantické filmy..! To asi ta zamilovanost mi leze na mozek..♥

PPS: POZOR! POZOR! Hledá se moje fleška! S radostí přijmu všechny typy, kde by mohla být!*

melancholie

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář