moje bukva

Ten pocit, když odjedeš. Když se naposledy rozloučíme se slovy "tak v pátek..".

Ty slzy, co se teď najednou začaly tlačit do očí, když si na to vzpomenu.

Ten pohled na postel, ne které jsme se ještě před chvílí váleli. Na tabák, který mi po tobě vždycky zůstane na stole. Na ten nehoráznej bordel. Na tvojí flašku s pitím, co jsi zapomněl. Na tvůj ručník vysící na topení.

A to utěšování se, že ty čtyři dny utečou rychle.

To utěšování, které už tak dobře znám.

Ano, je to pravda.

V pátek si řeknu, že to uteklo.

Ale v úterý odpoledne mi to tak připadat nebude.

Den za dnem, hodina za hodinou..

Až do pátka.

Do těch zmatků, do toho nestíhání, do toho těšení, do té úlevy ..

Ty chvíle s tebou.

Kdy se směju, směju, smějeme .. Ty jediné chvíle, kdy je můj smích opravdu smíchem. Takovým tím, kdy mi jiskří v očích. Když jsem úplně totálně šťastná.

Kdo by se nesmál, když se mi navlíkneš do sukně a promenáduješ se po pokoji.

Kdo by se nesmál těm tvým výmyslům a hlodům, o kterých jsem dříve myslela že je mohu vymyslet jen já.

A pak hlavně to .. "Miluju tě .." A nekonečná záplava polibků mě nutí říct si, jak to rychle uteče, usmát se, zvednout, a jít se těšit ..! ♥

( Omlouvám se za to, jak je to všechno pomatené .. ) *