v tvém náručí

Jen ta slova "zítra ho uvidím" mě vykolejují. Jen ta představa, že budu zas s ním. Vůbec mi to nějak tenhle týden nedochází.

Ani nevím co napsat.

Jsem tak otupělá, jak už po něm prahnu.

Nejde mi dnes vůbec nic, natož psát.

Takže snad řeknu jen, jak mě hřeje u srdce ten pocit. Jak bych byla schopná se teď klidně i rozbrečet z té představy že mě zase bude držet v náručí. Jak mě to uklidňuje, jak je mi z toho všeho krásně.

:)  *