Ale teď bych ho nejraději pořádně nakopla, aby pohnul!
Pro tebe už v mojí hlavě není místo na nic jiného.
Tvůj obličej.
Pořád si ho snažím vybavit.
Jenže je to tak dlouho, co jsem tě neviděla.
Těším se na tvůj krásný hlas. Až ho uslyším, až tě v dálce uvidím z okénka vlaku můj tep zase zrychlý. Konečně opadne to napětí, které cítím už skoro měsíc v kuse. Budu vedle tebe, ucítím to zase, ten pocit. Ten nepřekonatelný klid! To sladké štěstí!