Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
TY.
Neznám tě dlouho. Půl roku.
Ani nevím, proč jsem se s tebou začala tenkrát bavit. Proč jsem za tebou šla. Nevypadala si, že by jsme si my dvě mohly rozumět. A teď, si pro mě nejdůležitější člověk ve Smelly City. Na intru netrávím čas s nikým jiným. Sedáváme u mě na posteli a mluvíme, mluvíme, smějeme se.
Díky TOBĚ! To tam přežívám. Ty mě uklidnuješ, ty mi pomáháš, tobě můžu všechno jít říct kdykoliv. Ráno, večer .. Stejně jako ty mě.
A teď už spolu budeme jen ve škole. Už se nebude domlouvat, co odpoledne .. Už nebudeme chodit večer do města. Ani kouřit na balkón. Nebudeš ráno zdržovat, malovat se půl hodiny před večeří. Nebudu si chodit opisovat úkoly, nebo jen tak pokecat, když bude nuda. Už neuslyším to tvoje ťukání na dveře gelovými nehty. Už nikdy nepřiběhneš ke mě na pokoj opilá, nikdy si už nevystřelíme z vychovatelky. Nikdy už nezažijeme ty záchvaty smíchu. Komu budu chodit brečet na rameno, a kdo se o něj bude opírat mě? Jsi jediná, s kým si tam tak dokonale rozumím.
Jak to tam teď budu přežívat? *