old times

Kolikrát?

Kolikrát ještě budu odkazovat na staré články?

Teď nemluvím o těch, co jsem psala před měsícem, před dvěma ..

Zkusit se podívat na svůj první článek chtělo hodně odvahy.

A dočíst ho až do konce bylo skoro nemožné.

Měla jsem čerstvých patnáct, srdce úplně v pořádku, šílené "problémy" a uznávám stereotipní a nudný život .. ( Záměrně opomínám způsob psaní, a už vůbec nikoho nenabádám, aby ho četl také! )

Přijde mi, že jsem začala žít zhruba v té době, kdy jsem začala psát.

Nebyla jsem už dítě, můj život konečně začal být zajímavý. Ne vždycky po té dobré stránce, ale něco se dělo.

Není to ani rok, a všechno je tak neskutečně jinak.

Tenhle rok jsem uronila více slz, než za celý svůj dosavadní život. Vytrpěla si toho stonásobně více kvůli klukům. Poznala nesčetně nových lidí. Dostala tolik dobrých i špatných zkušeností. Poznala opravdovou bolest, naučila se milovat. Udělala tolik chyb, i správných rozhodnutí.

Jestli bude každý rok mého života ještě o tolik zajímavější, než byl tento, pak abych se snad bála.

Spíš..

Ať si je. Ale láska, ať mě už prosím netrápí.

Vím, to je dost divné přání, v šestnácti letech, ale vy víte, jak to myslím. *