můj akční život

Nálada je sice docela na nízké úrovni, ale pořád je to ta nálada, kdy si ze sebe dělám srandu. A to se ještě dá přežít. I když okolí musím připadat jako labilní idiot.

Možná je to ten vzduch, čichat pět dní v týdnu spálenou gumu nemůže zůstat bez následků.

No ale jinak pohoda.

Dnes poprvé, a zřejmě naposledy za školou. Potřebuji k životu adrenalin.

Koukám, že sdělovat vám detaily mého akční života je fakt suchost.

Ono když to budete náhodou číst, tak musíte takovým ironickým, znuděným a hráblým způsobem, aby vám ten článek dal to, co má.

Respektive nic tedy.

Oči se mi zavírají sami, snad nikdy jsem nebyla tak unavená, abych byla schopná usnout skoro při každé činosti. Počínaje čtením a konče jízdou v MHD. Opravdu nejsem typ člověka, kterému by se to někdy stalo. Kterému by stačilo pět minut k usnutí.

No, už to tak bude.

Jinak stav "nestíhám" je stále ten, který teď všechno vyjadřuje nejvíc.

Bohužel tohle je asi všechno, co ze sebe v těchto pozdních nočních hodinách a v tomto stavu dostanu. Vím, možná lepší nezveřejňovat, ale snad ta Lenička mě aspoň pochopí, jak je tohle všechno myšleno.

Moje slovní zásoba byla pro dnešek vyčerpána, omluvte mě. Ale ještě jsem také psala slohovku Ondinovi ..

Smějte se.  ; *