Zmojihlavy | you

Spím, a hlas bratrův je pro mě tvůj.

Mamčino pohlazení je pro mě tvoje.

A pak se probudím, a zjistím, že ty už tady vlastně se mnou nejsi.

Bože, ty jsi první, se kterým jsem strávila tolik dní najednou.

Se kterým je mi TAK krásně ..

Který se o mě stará víc než babička.

Bože, když tu tak sedím, a píšeme si .. Je to najednou tak divné, když v posledních dnech stačilo všechno říct nahlas, a ty si to slyšel ..

Asi si půjdu nachystat papírek na odškrtávání dní.

PS: Říkala jsem, dej mi čas. Netušila jsem, že bude stačit tak málo. *