NOSTALGIE

Ty jo, strašně mě překvapuje, jak je můj život nudný.. Nemám vám vůbec o čem psát. Třeba nějaký strhující zážitky, trapasy, nová seznámení... Ne, můj život je šílený stereotyp. A taky jsem zjistila, že spoléhat na osud mi nestačí.. Sakra, to znamená, že bych vážně měla něco udělat.. Kurňa lidi! Vymluvte mi to! To je zase paradox, kdybych něco udělala, tak bude o čem psát, ale já nic neudělám..! Vážně!

Do Prčic, co je to zase za bláboly?! Myslím, že jsem to včera trochu zakřikla s tím návratem do formy..

Venku je hezky, prší, všechno krásně voní po dešti.. Připomíná mi to ty letní dny, kdy nám ani nevadilo, že leje jako z konve. Sundali jsem si boty a brouzdali kalužemi pnými teplé vody.. Promočená tílka na nás visela, mokré vlasy nám padaly do tváře, byl tam on, ona.. Brýle zastrčené ve výstřihu.. Hlasitý smích, rozhovor, ve kterém nikdo nevěděl, s kým právě mluví. Škádlení, nošení na zádech.. A potom ta krásná duha..♥

No zkrátka ovládá mě totální nostalgie...*