Chybí mi naše rozhovory. Komu mám říct všechno to, co jsem říkala vždycky jen tobě? Pokaždé, když se mi něco stane, hned si řeknu, že ti to povím. A pak mi dojde, že vlastně ne ..
Chybí mi tvůj hlas. Tak zvláštní. Vždycky mě uklidnil.
Chybí mi tvé tělo. Rty, ruce, ty celý.
Chybí mi tvá objetí. A jak!
Chybí mi tvoje polibky. Ach ...
Chybí mi tvé vlasy.
Chybí mi tvoje doteky.
Chybí mi tvoje smsky, a naše psaní.
Chybí mi tvoje oči a pohledy.
Chybí mi tvoje vtípky, jak sis ze mě vždycky dělal srandu.
Chybí mi naše společné chvilky a zážitky.
Chybí mi naše ježdění na kole.
Chybí mi naše procházky a výlety.
Chybí mi tvoje oslovování.
Chybíš mi!
( Mohla bych pokračovat do nekonečna! ) *
