Jaro, on, jaro, on, on..

Venku je úžasně, ale celkově je divný den..

Celá škola prožívá dnešní turnaj ve voleyballe, a nikdo není schopný pochopit, že mě to vážně nezajímá. Bože, všechny bych je tam povraždila.

Včetně kamarádky, která mi dokonale popsala techniku líbání. Ale já bych se bez toho vážně obešla. Bez skákání u sítě (čemuž jsem se naštěstí vyhla), dokonce i bez vědomí toho, že žužlání ucha je nepříjemné ..

Prostě šílenost.

Když jsem otevřela email, překvapilo mě množství komentářů tady na blogu, a jsem moc, moc ráda, že o mě máte takový zájem..:)

Ale proboha nechtějte po mě, abych vám něco vysvětlovala. Co se týče jeho.. Je to tak nemožně zamotané ...

Jenom mě prostě hrozně štve, že mi vyzná lásku neskutečným způsobem.. Tak upřímným a dojemným. A pak udělá neskutečně moc chyb, které všechno co řekl popřou.. Příště, až si zase bude stěžovat mu rovnou povím, že si za to může sám! Jenže já o nějakém příště silně pochybuji..

Připadám si teď šíleně, přežívám den ode dne jenom díky vědomí, že ho uvidím. Ale kdy, to je ve hvězdách. Někde daleko, mezi Večernicí a Velkým vozem .. O všech hodinách jenom sedím a sním. Přemýšlím, co asi dělá. Mám ho denně plnou hlavu od rána, do večera. Marně přemýšlím a hledám nějakou chvilku, kdy bych na něj nemyslela. Kamarádce vážně lásku přeji, moc, z celého srdce. A mám radost, že je šťastná. Ale je prostě těžké poslouchat to, a pak se jen oddat představám, jak bychom to asi měli my .. My, společné my, to zní krásně ...

Během měsíce, se ze mě stal zoufalec. Strašně bych si přála být zase v pohodě, dokázat psát o trapasech, knihách, filmech.. Ale nedokážu nic. Je to pořád jenom on. Dokonce se mi o něm zdálo. Už zase.

Takže abyste se dozvěděli také něco jiného, než "co nového v mém osobním životě" s odpovědí "nic, pořád stejná troska"..

Venku je krásné jaro. Tak jsem trochu fotila, to ještě dokážu. A otravoval u toho neskutečně Čičín, pořád mi strkal do ruky, očmuchával mě.. Sakra, jsem zase u tématu on.. Napadlo mě totiž, jaké by to bylo, kdyby se ke mě takhle tulil, projevoval o mě takový zájem, lezl za mnou na každém kroku..:D To poslední už ne, ale stejně to zní dost úchylně..

Zpět k jaru a focení. Vyrazit tak někam na procházku.. Do háje! Je vůbec něco o čem můžu psát?! OPĚT narážím tam, odkud tak snaživě utíkám. Ve snu jsem ho potkala při procházce..

Končím, možná ještě něco napíšu.. Jdu bloumat nad vším.. (ním)*

  Že mu ale voněly..