Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Vidět ho smát se, tancovat, slyšet zpívat, mluvit .. Cítit jeho blízkost, jeho pohled na sobě. Slyšet z jeho úst moje jméno. Poslouchat jeho vyprávění.
To mě drží.
Nad vodou, při životě.
To jsem potřebovala.
Jediné co mi chybí, je pořádně si s ním popovídat. Ještě jsme spolu nebyli sami. Je tolik věcí, které mohu říct jen jemu. Které mohu pořádně probrat jen s ním. Které pochopí jen on.
Bylo mi krásně, když stál vedle mě. A když jsem ho viděla odjíždět, srdce jakoby ztěžklo. A začalo zase bolet.
A teď doslova krvácí. Nechci žít bez něj. Neumím si to představit. Nechci už být na dně. Chci už cítit zlepšení, ale cítím jen jak se potápím. Mělo by se to zakázat. Vstupovat lidem do života, a pak jen tak bez optání odejít.
Mohla bych brečet bez přestání. Slzy nejdou držet. *