Přežívat

Tak zase přežívám, ze dne na den.

Potkávám tu, kterou Luky miluje. Přehlíží mě, neví kdo jsem. To jen já vím moc dobře, kdo je ona. Jak mu ubližuje. A za to bych ji nejraději nakopla.

Sedím, a nevím co psát. Honí se mi hlavou miliony věcí, a já nedokážu napsat nic. Jen mě napadá, že posledního půl roku mám buď depresivní, nebo šťastná období. Už neznám nic mezi tím.

Půjdu se učit, musím se soustředit na školu.

Tvé oči jsou nekonečně krásné,

září ve tmě, když všechno zhasne.

( Napsáno o prázdninách. )

Utéct.*