Dary přírody

Stěžuji si sice dost často na nudnou atmosféru naší vesnice. Ale občas přijde čas, kdy musím uznat, že je tady prostě krásně, a že to tady mám vlastně ráda. Ty chvilky se poslední dobou objevují dost často. Možná to bude tím, že v září odcházím do města. Velkého, a jak jsem již zmiňovala, jeho odér je něco jiného, než náš čistý a zdravý vzduch Vysočiny.

Ze začátku bych přidala fotku našeho Olina, který byl odpoledne patřičně hrdý na svůj úlovek. ( Taky se od něj nehnul pěkně dlouho! )

Byla jsem i donucena vlézt do lesa, čehož jsem nedostala šanci litovat. Pohled na tu krásu za to prostě stál.

A ještě jsme se zadarmo najedli ..;)

A ta rozkvetlá krása ...

Ještě pár posledních fotek u pole, než bude pozdě.

A nakonec. Přesně vím, komu bych z ní uvařila! ;)

Hezký den přeji všem! ( I přes nepříznivé počasí. ) *