Jsem zpátky.. Za ty dva měsíce jsem se vlastně v ničem nepohla. Znovu .. ZAČÁTEK. A znovu vím, jak to bude. Ani to nebolí, když mám tohle vědomí. Ani mě nenapadá přestat tomu věřit.. Nechci se přeci sama vědomě ponořit až na nejhlubší dno. Stejně se znovu odrazím.
Jsem na tom pořád stejně.
A co? Nevzdávám to. Už tolik lidí mi řeklo, že jsem "blbá", a mě je to jedno.