STRACH

Píšu vám, i když po včerejšku jsem si jist, že vy nebudete stejně číst ...

Strach. Strach, ze kterého šílím.

Strach z toho, že všechno bude jako dřív.

Že se vrátí ta obrovská díra, že už nebude Maličký, že už nebude můj. Že ho nebudu moci obejmout, kdy mě napadne. Políbit ho, kdy chci.

Měla jsem to ze sebe nějak dostat. Teď se všechno navalilo. Najednou. Nečekaně. A zničilo mě to.