Kde je ten vysněný klid ..?

Zase na uklidnění pouštím tu naší ..

On to se mnou TAK umí!

Odcházet k němu lehce vytočená a nejistá, vracet se s motýlky v břiše a bezdůvodným smíchem.

Nikdy bych nevěřila, že by se mnou někdo mohl tolik manipulovat. I když, asi to není manipulace. On to tak zřejmě umí se všemi, a opravdu bych velice obdivovala někoho, kdo by mu dokázal odolat. Obzvlášť těm jeho srdceryvným polibkům do vlasů a na čelo. V tu chvíli mám vždycky pocit, že jsem to jenom já ..

Ale poslouchat ze všech stran komentáře typu, jak mě za chvíli nechá, protože to tak má ve zvyku se také nedá bez následků.

A tohle všechno vzbuzuje hroznou nejistotu, která mizí, jakmile se mne dotkne.

A já si vážně myslela, že bude koněčně klid, a že konečně budu mít jen to, co chci, po čem toužím ..*