Jeho fotku si můžu dát na tapetu do mobilu. Třeba zarámovat a pověsit nad postel.
Mohu se ho dotýkat, kdy chci. Mohu ho políbit, kdy chci. Mohu se k němu přitulit, kdy chci. Mohu cokoliv. Ale vůbec mi to nedochází. Moje mysl je vším tak otupělá, tak zpomalená.
Chodím s ním.
Tupě zírám na tuhle větu, a její obsah zůstává někde mimo. Někde jinde než ta slova.
Nemůžu se z toho vzpamatovat.
Pro vás s láskou ten nejšťastnější člověk na světě. *